Written in Czech language.
Bylo polojasné ráno, když jsem se probudil se smíšenými pocity. Honilo se mi hlavou tolik věcí, že bych je nedokázal vyjmenovat. Jednu si ale pamatuji naprosto přesně. „Dnes už to je, dnes se mi splní sen, uvidím živě královnu popu, za necelých 12 hodin už budu na Madonně.“ Půl roku jsem čekal na ten den, 13. srpna 2009.
Když jsem toho dne dorazil v 16:00 na Chodov, věděl jsem, že mě čekají hodiny stání v davu. Čekání, až veškerá světla zhasnou, až zazní první tóny všemi očekávaného koncertu. Tento okamžik nastal přesně ve 21:04.
“Sladký a lepkavý“ koncert (Sticky and Sweet) začal. Vše začalo dunět a na obrazovkách na pódiu běželo Intro, ve kterém byla zachycena pohádková výroba bonbonů, která nás zavezla až do Obchodu se sladkostmi (Candy Shopu), jak se také jmenuje první písnička. Postupně se na pódiu začalo objevovat 16 tanečníků a kapela. Těsně před tím, než začala písnička, se Madonna objevila sedící na trůnu s opěradlem ve tvaru dvou písmen M. Po skončení písně Madonna přivítala Prahu slovy „Hello, Prague!“ a bez dalšího otálení pokračovala v dalších písních (Beat Goes On, Human Nature, Vogue).
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjhN8VCb4Bw6UWbE9havpcWluS5vvk251jdFQICwjT8GsBNewYWDR2xbYfUOzWpzmASO_ajpEzPdasUTvsCG3cXf4VHQQ2Z3CcZwTzLtyh132iqRGlhYqUOfosxKI6vLzeK4dJ2hWNQa2Lj/s200/london_159.jpg)
Ani jsme se nenadáli a první část koncertu byla za námi. Boxerská verze písničky Die Another Day (Dnes neumírej) nás připravila, že nás čeká zas úplně jiný soudek. Jednapadesátiletá Madonna se objevila v červené minisukni, a aby toho nebylo málo, tak během písničky Into The Groove skákala přes švihadlo. V tento moment vypadala jako školačka, která má energie na rozdávání. Pestrá a živá „Oldschoolová“ část (.. Holiday, Dress You Up, She's not Me, Music) nám dokázala, že Madonna je opravdu královna oboru, protože tolik akce, tance a zpěvu opravdu nezvládne každý.
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtsDep5lVzTbn6D8UnGw5pCU0Mwofs8vqEDtE60HjeASTHGs76FmtUFfvfPK0WTe8KU5tocuMm1Uf2NGwCbNHSI8U0Zr4jIpfs9kV712Guw-AI_DP9biaOdXMIHF0BmQEfKB2lbtP8foM3/s200/london_180.jpg)
![](https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjueGPL3R9FqXqsNEf1_cRDBMDe_ejcCLfoK-yqGd-7SiEq4JsN9t1LURKCfvD_fVKfl0movaDH6g0SwI40WHUZHF2TVPD2SjLdZ5NldkyJjV1b4wNTHKi2a7trN9B0pRxLk_DzoONAMzV/s200/london_190.jpg)
Zůstali jsme všichni ještě pár vteřin stát, a nemohli jsme uvěřit, že nápis „Game Over“ na obrazovkách opravdu znamená, že je konec.
S chladnou hlavou můžu říct, že ještě nikdy v životě mi neutekly 2 hodiny takhle rychle. A chci tímto poděkovat Madonně a jejímu týmu za nezapomenutelný zážitek.
S chladnou hlavou můžu říct, že ještě nikdy v životě mi neutekly 2 hodiny takhle rychle. A chci tímto poděkovat Madonně a jejímu týmu za nezapomenutelný zážitek.